Září 2015

návštěva

19. září 2015 v 21:06 Kresby a jiné

A4, tužka

V. Bělohradský - Myslet zeleň světa

15. září 2015 v 20:51 Poznámky
Kýč je umění ovládané duchem věcnosti. Každá doba má své kýče, ale pozdní doby je zcela ve spárech kýče. Proniká vším, je základem naší životní metody. Dělá z nás experty. Vojenský expert odmýšlí od etiky a náboženství jako od pouhých ornamentů a rozvíjí všechny možnosti ničení věcně; ekonom považuje za pouhý ornament celou zemi a všechny její kouty svazuje účinnou sítí výměny zboží; byrokrat považuje za pouhý ornament celý náš život a soustřeďuje se věcně na výkon své funkce.

Kýč není výsledkem pokleslého vkusu, vnuceného společnosti vzpourou mas, o níž se psalo na sklonku 19. stol. Je uměním doby, která je příliš věcná, než aby se zmohla na ornament. Je uměním expertů.

Kýč je celý ten systém hygieny, která neustále čistí svět, aby jeho tvář byla přijatelná. Kýč Filosoficky je kýč zastření země jako mocnosti, která vládne ve světě. Moderní doba myslí svět jako prostor, kde se produkují a prožívají předměty. Země vládne všemu tělesnému, je referentem tíže života, kterou Země vnucuje životu. Dominantou našich měst je zapření Země, očišťování světa od stop po jeho pozemské zakotvenosti, vyloučení Země z řeči a života jako pouhé "špíny". Člověk kýče neumí být smrtelným pozemšťanem, bojí se jím být. Říše kýče se roztahuje po celé planetě, vtahuje do svého koloběhu všechno, s čím se setká. Zbavuje všechno stop pozemského původu a vystřeluje to nad naše hlavy jako cosi "dojímavého".