Březen 2014

zdání

19. března 2014 v 12:09 Malby

42 x 54 cm, olej na plátně

zlaté močidlo

7. března 2014 v 14:05 Malby

40 x 35 cm, olej na plátně

Konrad Paul Liessmann - Universum věcí

2. března 2014 v 15:31 Poznámky


Zelené světlo - zákony estetiky každodennosti

"Postavení umění v lidském světě je postavení uprostřed plurality estetických příležitostí, které nepodléhají umělecké choreografii. [...] Jsou to jevy, které nás přimějí k zastavení, protože nás iritují. [...] Estetický dojem spočívá v těch jevech, které mohou být vnímány a jsou přijímány skrze pochopený rozpor se skutečným vzhledem předmětů a jsou vítány."

"...jen umělecká díla jsou jevy, které způsobem své prezentace obsahují rozpor ve své podstatě. Nestačí je tedy vnímat, vidět nebo slyšet, je třeba jim porozumět. Imperativ porozumění principiálně odlišuje vnímání umění od estetického vnímání každodenních a obyčejných věcí."

"Co nastane, když se umění, které má být narušením každodennosti, stává prvkem každodennosti? Každodennost se nestane prostorem pravého estetického prožitku, nýbrž vnímání umění se podřídí zákonům každodennosti."


Nejvražednější droga světa - k logice dojetí

"U kýče je vše podřízené efektu půvabu, a protože nic nemizí tak rychle jako "povrchní půvab", kýči nezbývá nic jiného, než půvaby "kumulovat", aby se u recipienta dosáhlo žádoucí emocionální reakce, především dojetí.
"Umění nesmí vzrušovat ani dojímat" (při dojetí schopnost estetického úsudku končí)

"V kýči si bereme zpátky to, co nám moderna nedopřála - vzruch, cit, barevnost, malé štěstí, ale především citový svět dětství. Kýč je výraz touhy po ztracené ráji vzpomínky.
Kariéře kýče prospívá úpadek umění a jaho zanikání v komerčním zábavním průmyslu.
Úlohou umění je dle Schopenhauera nabídnout prostředek, který pozorovateli umožní alespoň na okamžik zapomenout na dynamiku vůle k životu a bez ovlivňování těla a jeho tužeb, za pomoci krásy kontemplativně chápat pravdu."

Lopata na sníh - jak teorie vytvářejí umění

"Podle A. Gehlena je veškeré moderní umění, je-li ukotvené v paradigmatu abstrakce, uměním reflexe, konceptuálním uměním vrostlým do teorie."

- Důsledkem významové redukce abstrakcí je suspenze reality samotné, která může dojít až k suspenzi vlastní umělecké existence.
- Důsledek vývoje k abstrakci je neschopnost umění promlouvat.

"Abstraktní obraz funguje jako vodní hladina pro Narcise - zrcadlí vždy pozorovatele v naprostém tichu; on sám mlčí, nic neříká. Moderna přestává být výrazovým uměním, je uměním sebezrcadlení a svého ironického zrušení.

- konstituující diskurs: Čím jsou teorie obsáhlejší (př. kontextualizace, historizující genealogie), tím větší je šance na estetické konstituování. Pointa takového umění spočívá v tom, že jeho omezenou smyslovou prezenci můžeme teoretickým úsilím, které na něj vynaložíme, vychutnávat jako estetický fenomén.