Březen 2011

Friedrich Nietzsche - Ecce homo

7. března 2011 v 20:33 Poznámky
"Umění je velký stimul života: jak by je člověk mohl chápat jako bezúčelné, bez cíle, jako ĺ art pour ĺ art? - Jedna otázka zůstává v pozadí: umění vynáší na světlo ze života také mnoho ošklivého, tvrdého, pochybného - nezdá se, že tím zbavuje život útrap? - A vskutku, byli filosofové, kteří mu dávali tento smysl: Shopenhauer učil, že celkovým záměrem umění je "vymanit se z vůle", "naladění k rezignaci" ctil jako velkou užitečnost tragédie. Ale toto je - jak už jsem vysvětloval - optika pesimisty a "zlý pohled": člověk musí alelovat na umělce samé. Co vypovídá tragický umělec o sobě? Není to právě stav beze strachu z obávaného a pochybného, co ukazuje? - Tento stav sám je velkou žádoucností; kdo ho zná, bere jej s největšími poctami. Sděluje ho, musí ho sdělovat za předpokladu, že je umělcem, géniem sdělnosti. Statečnost a svoboda pocitu před mocným nepřítelem, před vznešeným utrpením, před problémem budícím hrůzu - tento vítězný stav je to, co volí a oslavuje tragický umělec."

"Ve stavitelském díle se má zračit pýcha, vítězství nad tíží, vůle k moci; architektura je druh výmluvnosti moci, jednou ve formě přemlouvající a vemlouvající se, hned na to ve formě přikazující. Nejvyšší pocit moci a jistoty nachází vyjádření v tom, co má velký styl. Moc, která nepotřebuje žádný důkaz, která pohrdá líbivostí, která odpovídá těžce, která kolem sebe necítí žádného svědka, která žije bez vědomí toho, že vůči sobě vyvolává odpor, která spočává v sobě, fatalisticky, zákon mezi zákony: To o sobě jako velký styl hlásá."

gender study/crucifiction

7. března 2011 v 18:47 Malby


A3, akryl na papíře