Únor 2011

Petr Suske - Ekologická architektura ve stínu moderny - podstata, principy a mýty

23. února 2011 v 19:18 Poznámky
"Vitruvius definuje dobrou architekturu známým "venustas, firmitas, utilitas", tedy krásou, konstrukcí a funkčností, respektive účelností. Podmínkou je samozřejmě součinnost všech těchto faktorů. Tento princip fungoval a byl respektován po tisíciletí. Teprve moderna ho zpochobnila tvrdíc, že krása je automatickým důsledkem účelnosti. Po téměř stu letech praktikování této nocé teze je ale zřejmé, že pouhá účelnost ke kráse vést nemusí. Dokáže být dokonce ohavná."

"Příznačným rysem moderny je její hrůza z kýče a despekt k romantice všeho druhu. To je logicky vede k výrazové úspornosti (u méně úspěšných až k chodobě) na straně jedné, nebo ke kreativním schválnostem založeném na supertechnologiích vedoucích až k totálnímu popření normálnosti (dekonstruktivismus)."

"Vedle vyloženě ekologických kritérií [...], se také teoretici moderny pokoušeli stanovit jakási kritéria formální. Jako třeba výše zmíněný princip automatického dostavení se krásy při realizaci dokonalé funkčnosti. To by se dalo akceptovat, kdyby pojem funkčnosti zůstal abstraktní a kdyby se připustilo, že je to jen jedna z cest k dosažení krásy. Jenomže teorie se pokusila stanovit i co je funkční (třeba rovná střecha, hladká fasáda nebo sídliště v zeleni), a tím pádem krásné. A převedení (i dobré) teorie do vykonávacího předpisu vždycky kulhá."

"Velmi rafinované bylo od průkopníků moderny odkázání většiny tradičních architektonických principů do sféry historie - jejich aplikování tak postavili mimo aktuální industriální čas. Dobrý a zdravý princip je tak často chápán jako historizující a přeneseně jako kýčovitý. Je zajímavé, a každému to doporučuji, sledovat stavby oceněné v prestižních národních soutěžích architektury po více letech. Jejich schopnost rychle a nepříjemně stárnout je někdy velmi zřetelná."

"Architektura je umění a jako taková si nárokuje tvůrčí svobodu. Oproti ostatním oblastem umění se ale stává více "povinnou či nezvolenou" součástí života ostatních. Z toho však pramení určitá nesvoboda daná nutným respektem k potřebám druhých. "

"...Otázkou je, zda architektura uplatňující technicistní vzhled a technicistní řešení kvality prostředí je udržitelná. A to jak z hledisek energetické náročnosti či obtížné recyklovatelnosti, tak z hledisek optimalizace životního prostoru člověka. Například zda uměle klimatizovaná transparentní prosklené prostředí tvořené subtilní vznášející se konstrukcí prospívá duševnímu a fyzickému zdraví jeho uživatelů. "

"Nové celky svou urbanistickou koncepcí většinou brání možnosti mezilidské komunikace a vytváření mezilidského vztahu k místu. Zjevně zatím vycházejí pouze z vize motivovaného egoisty, jehož společenský zájem začíná a končí na jeho dvorku."